Milešovka - hromová hora

Chtěl jsem vyrazit někam na výlet a už nějakou dobu mě lákala výprava do Českého středohoří. Nakonec jsme se s kamarádem dohodli na výpravě na Milešovku.
Z Prahy jsme se vypravili autobusem. Vystoupili jsme kousek od křižovatky s odbočkou k vesnici Bílka. Přešli jsme pár desítek nepříjemných metrů po hlavní silnici a odbočili na vedlejší silnici. Hluk aut postupně ustával a místo něj jsme slyšeli ptáky. Cesta začala být příjemná. Pomalu jsme stoupali k vesničce, dolní stanici lanovky a k vrcholu Milešovky. Bylo zataženo a mlhavo, takže viditelnost nebyla zdaleka ideální, ale to mi radost z prvovýstupu na Milešovku zkazit nemohlo. Výstup byl daleko lehčí, než jsem očekával. Než jsem se rozkoukal, byli jsme na hoře. Na vrcholu jsme udělali pár fotek a pak šli na občerstvení do hospody s krásným výhledem (tedy pokud počasí dovolí). Na horu se vozí voda lanovkou, proto v hospodě používají plastové nádobí a příbory. Poté jsme vyrazili po modré turistické značce do Velemína. Samozřejmě, když jsme sešli dolů, tak se vyjasnilo. Ve vesničce jsme si dali oběd a nějaké pivo a pak pokračovali dál po modré a následně po zelené značce do Velkých Žernosek. Cestou jsme se stavili ještě v jedné hospodě.
Spojení domů moc dobré nebylo. Sice jsme se vcelku rychle dostali do Lovosic, ale tam jsme zkejsli asi hodinu, než jel vlak na Prahu. Na nádraží byl pajzl a v něm měli hnusný pivo, ale vydrželi jsme to a nakonec jsme se domů dostali. Ušli jsme asi 16 km, což na celodenní výlet není moc, ale rekordy plánované nebyli a já našel několik krabiček, takže jsem spokojený. Určitě se do těchto končin ještě někdy vypravím.

Do Okoře bez oře

Letos v dubnu se konal již 34. ročník tohoto populárního pochodu. Délka trasy 14 km se mi zdála přiměřená na to, abychom se na akci mohli vypravit (dětská trasa). Líbilo se mi, že existuje verze spojená s geocachingem.
Start pochodu byl na nádraží v Kralupech nad Vltavou. Na start jsme se vypravili vlakem, který byl dost plný, ale místo na sezení jsme měli. Spolu s námi cestovalo vlakem i hezké štěňátko, které se dceři moc líbilo a tak nám cesta rychle uběhla.
Kralupy nás přivítali chemickým smradem. Zaregistrovali jsme se a vydali se na cestu. Šlo se po červené značce podél trati takže kromě výstupu na Budeč v podstatě po rovině. Cestou jsme sbírali indicie ke krabičce. Šlo se nám dobře, bylo ideální počasí a tak nám trasa rychle ubíhala. V Zákolanech jsme si dali oběd z vlastních zdrojů. Pak jsme se vydali na Budeč, kde jsme si prohlédli rotundu sv. Petra a Pavla. Pokračovali jsme dál a za chvíli jsme viděli v dáli Okoř a o chvilku později jsme stáli pod zříceninou hradu.
Po vyzvednutí pamětního listu a placky pochodu jsme absolvovali hru spojenou s geocachingem a soutěže pro děti. Potom jsme se zapsali do notýsku v krabičce. Už bylo docela dost hodin, tak jsme šli na poslední autobus nasmlouvaný organizátory pochodu. Hned mi bylo jasné, že je bez šance se do něj dostat, ale naštěstí za 45 minut jel linkový autobus. Ten jel poloprázdný a navíc do Prahy, což pro nás bylo lepší, než jízda autobusem jen do Zákolan.Takže vlastně vše dobře dopadlo.
Trasa pochodu se nám moc líbila. Jinak byl pro nás pochod moc velká masovka a vadila nám opilá, hlučná a zkouřená mládež. Příště si určitě vybereme jiný pochod. 
Níže najdete pár fotek z tohoto pochodu.

Nádraží Otovice
Nádraží Zákolany
Vlak od Kralup nad Vltavou projíždí stanicí Zákolany
Stanice Zákolany
Máme rádi vláčky
Stará továrna v Zákolanech
Pamětní deska na rodném domě komunistického sr83e
Rotunda sv. Petra a  Pavla
M jako viadukt
Cíl je již blízko
Zřícenina hradu Okoř