Turistický pochod - Do Holyně bez holinek - 6. ročník 2011
Původně jsem se chtěl letos zúčastnit Pražské stovky. Uvažoval jsem o trase cca 30 km. V zimě je brzo tma, často to klouže a překvapivě bývá i chladno. V termínu pochodu budu v práci, tak jako náhradu jsem se rozhodl vyzkoušet pochod "Do Holyně bez holinek".
Start byl v Radotíně. Nafasoval jsem popis trasy s mapkou a mohl vyrazit. a cesta do Černošic, kde byla první kontrola, byla v pohodě. Lidí šlo celkem dost. Od Kazína na Cukrák byla cesta pořádně blátivá a holínky by se určitě hodily. Byl to i pěkný krpál, takže poslední kousek jsem šel hodně pomalu. Odměnou bylo další razítko za projití kontrolou. Nahoře na rovině jsem si cestou do Jíloviště odpočinul. Počasí pro pochod bylo ideální, jen byla škoda té mlhy. Následovala cesta do Všenor pak Mokropsy a Vráž. Cesta probíhala bez problémů. Do Vonoklas jsem seběhnul. Jak se později ukázalo, asi to byla chyba. Ve Vonoklasech jsem si vzpomněl na jeden z příběhů Majora Zemana - Studna. (V okolí Vonoklas jsem se jednou v noci procházel.) Dál se šlo po modré turistické značce k Pekárkovu mlýnu a dál do Třebotova. Zde byla další kontrola. Cestou ke Kalinovu mlýnu jsem potkával spoustu důchodců s hůlkama, tak jsem si říkal jestli jdu dobře. Asi nějakej konkurenční pochod. Cestou z kopce dolů mě začalo bolet koleno. Asi následky namáhání kolena při cestách z kopců. Hlavně ten kopec do Vonoklas. Po rovině se trochu uklidnilo. Cesta údolím byla opět hodně bahnivá. Šel jsem kolem dalších mlýnů. Poblíž Špačkova mlýna byla poslední kontrola. Od kontroly se šlo do prudkého kopce. Znova mě začalo bolet koleno, ale na rovině to bylo zase o něco lepší. Cesta k rozvodně byla v pohodě, ale úsek po silnici byl celkem nepříjemný. Ušel jsem ještě kousek a cíl byl tady.
Celý pochod uběhl celkem rychle. Byl dobře zorganizovaný. Ušel jsem 33 km. Byl to hezký den nebýt toho kolena. Do sbírky jsem dostal pamětní list, jen škoda, že nebyl i odznáček. Škoda mlhy, kvůli ní toho nebylo moc vidět.
Start byl v Radotíně. Nafasoval jsem popis trasy s mapkou a mohl vyrazit. a cesta do Černošic, kde byla první kontrola, byla v pohodě. Lidí šlo celkem dost. Od Kazína na Cukrák byla cesta pořádně blátivá a holínky by se určitě hodily. Byl to i pěkný krpál, takže poslední kousek jsem šel hodně pomalu. Odměnou bylo další razítko za projití kontrolou. Nahoře na rovině jsem si cestou do Jíloviště odpočinul. Počasí pro pochod bylo ideální, jen byla škoda té mlhy. Následovala cesta do Všenor pak Mokropsy a Vráž. Cesta probíhala bez problémů. Do Vonoklas jsem seběhnul. Jak se později ukázalo, asi to byla chyba. Ve Vonoklasech jsem si vzpomněl na jeden z příběhů Majora Zemana - Studna. (V okolí Vonoklas jsem se jednou v noci procházel.) Dál se šlo po modré turistické značce k Pekárkovu mlýnu a dál do Třebotova. Zde byla další kontrola. Cestou ke Kalinovu mlýnu jsem potkával spoustu důchodců s hůlkama, tak jsem si říkal jestli jdu dobře. Asi nějakej konkurenční pochod. Cestou z kopce dolů mě začalo bolet koleno. Asi následky namáhání kolena při cestách z kopců. Hlavně ten kopec do Vonoklas. Po rovině se trochu uklidnilo. Cesta údolím byla opět hodně bahnivá. Šel jsem kolem dalších mlýnů. Poblíž Špačkova mlýna byla poslední kontrola. Od kontroly se šlo do prudkého kopce. Znova mě začalo bolet koleno, ale na rovině to bylo zase o něco lepší. Cesta k rozvodně byla v pohodě, ale úsek po silnici byl celkem nepříjemný. Ušel jsem ještě kousek a cíl byl tady.
Celý pochod uběhl celkem rychle. Byl dobře zorganizovaný. Ušel jsem 33 km. Byl to hezký den nebýt toho kolena. Do sbírky jsem dostal pamětní list, jen škoda, že nebyl i odznáček. Škoda mlhy, kvůli ní toho nebylo moc vidět.
Komentáře
Okomentovat