Milešovka - hromová hora
Chtěl jsem vyrazit někam na výlet a už nějakou dobu mě lákala výprava do Českého středohoří. Nakonec jsme se s kamarádem dohodli na výpravě na Milešovku.
Z Prahy jsme se vypravili autobusem. Vystoupili jsme kousek od křižovatky s odbočkou k vesnici Bílka. Přešli jsme pár desítek nepříjemných metrů po hlavní silnici a odbočili na vedlejší silnici. Hluk aut postupně ustával a místo něj jsme slyšeli ptáky. Cesta začala být příjemná. Pomalu jsme stoupali k vesničce, dolní stanici lanovky a k vrcholu Milešovky. Bylo zataženo a mlhavo, takže viditelnost nebyla zdaleka ideální, ale to mi radost z prvovýstupu na Milešovku zkazit nemohlo. Výstup byl daleko lehčí, než jsem očekával. Než jsem se rozkoukal, byli jsme na hoře. Na vrcholu jsme udělali pár fotek a pak šli na občerstvení do hospody s krásným výhledem (tedy pokud počasí dovolí). Na horu se vozí voda lanovkou, proto v hospodě používají plastové nádobí a příbory. Poté jsme vyrazili po modré turistické značce do Velemína. Samozřejmě, když jsme sešli dolů, tak se vyjasnilo. Ve vesničce jsme si dali oběd a nějaké pivo a pak pokračovali dál po modré a následně po zelené značce do Velkých Žernosek. Cestou jsme se stavili ještě v jedné hospodě.
Spojení domů moc dobré nebylo. Sice jsme se vcelku rychle dostali do Lovosic, ale tam jsme zkejsli asi hodinu, než jel vlak na Prahu. Na nádraží byl pajzl a v něm měli hnusný pivo, ale vydrželi jsme to a nakonec jsme se domů dostali. Ušli jsme asi 16 km, což na celodenní výlet není moc, ale rekordy plánované nebyli a já našel několik krabiček, takže jsem spokojený. Určitě se do těchto končin ještě někdy vypravím.
Z Prahy jsme se vypravili autobusem. Vystoupili jsme kousek od křižovatky s odbočkou k vesnici Bílka. Přešli jsme pár desítek nepříjemných metrů po hlavní silnici a odbočili na vedlejší silnici. Hluk aut postupně ustával a místo něj jsme slyšeli ptáky. Cesta začala být příjemná. Pomalu jsme stoupali k vesničce, dolní stanici lanovky a k vrcholu Milešovky. Bylo zataženo a mlhavo, takže viditelnost nebyla zdaleka ideální, ale to mi radost z prvovýstupu na Milešovku zkazit nemohlo. Výstup byl daleko lehčí, než jsem očekával. Než jsem se rozkoukal, byli jsme na hoře. Na vrcholu jsme udělali pár fotek a pak šli na občerstvení do hospody s krásným výhledem (tedy pokud počasí dovolí). Na horu se vozí voda lanovkou, proto v hospodě používají plastové nádobí a příbory. Poté jsme vyrazili po modré turistické značce do Velemína. Samozřejmě, když jsme sešli dolů, tak se vyjasnilo. Ve vesničce jsme si dali oběd a nějaké pivo a pak pokračovali dál po modré a následně po zelené značce do Velkých Žernosek. Cestou jsme se stavili ještě v jedné hospodě.
Spojení domů moc dobré nebylo. Sice jsme se vcelku rychle dostali do Lovosic, ale tam jsme zkejsli asi hodinu, než jel vlak na Prahu. Na nádraží byl pajzl a v něm měli hnusný pivo, ale vydrželi jsme to a nakonec jsme se domů dostali. Ušli jsme asi 16 km, což na celodenní výlet není moc, ale rekordy plánované nebyli a já našel několik krabiček, takže jsem spokojený. Určitě se do těchto končin ještě někdy vypravím.
Komentáře
Okomentovat